Slepé uličky českého fotbalu

Už několik dní kraluje českému fotbalovému národu nové vedení v čele s Ivanem Haškem. Jako celek se fotbalová generalita prezentuje coby čerstvý a nezkorumpovaný vítr. Chce oprostit fotbal od špatné atmosféry a hlavně se chce nedopouštět excesů a amatérských a nekoncepčních rozhodnutí jako vláda předešlá. Zatím to byly pouze řeči bez činů. Až doteď, kdy přišlo první důležité rozhodnutí. Kdo bude trenérem seniorského národního týmu? Těsně před zvolením Haška jasná otázka, pár dní po něm neřešitelný problém.

Původně měl do horkého křesla trenéra usednout Haškův přítel Karel Jarolím. Vše se zdálo naprosto jasné. Jarolím povede současně Slavii i tým České republiky. Pro Haška byl Jarolím jediná a jasná volba. Jenže slávistický stratég nakonec couvl. Zřejmě neusnesl tlak veřejnosti, která nepovažovala za správné, aby trenér reprezentace seděl na dvou židlích. Zavánělo to totiž hodně alibisticky a pravděpodobnost, že Jarolím by z pozice trenéra Slavie i národního týmu udělal brzy kontroverzní rozhodnutí, byla více než jasná. Navíc málokdo věřil, že Jarolím by byl schopen plnohodnotně obsáhnout obě velmi důležité a vytížené funkce. Vést první dva týmy naší země na klubové i reprezentační úrovni.

A najednou Hašek přišel i o svého největšího a viditelně jediného kandidáta. Základní kámen Haškovy strategie a předvolební kampaně se rozpadl na prach. Bylo jasné, že pro Haška to bude nyní takřka neřešitelný problém, protože jak už jsme se přesvědčili několikrát, tak v českých luzích a hájích je jen málo expertů, kteří se hodí pro český národní tým.

A opět začala vlna spekulací. Kdo teď tým převezme? Chovanec? Bílek? Uhrin? Někdo ze zahraničí? Brückner? Opět Rada nebo před pár dny propuštěný Straka? To ne, to zavání ostudou! Nebo snad sám Hašek? Ale to už je přece hodně směšné, ne? Jenže ono to k tomu pomalu ale jistě spělo. Reálných kandidátů bylo najednou po skrovnu. Hašek v tom zůstal sám. 

Hašek s podporou výkonného výboru se rozhodl, v duchu svého motta „nebojím se zodpovědnosti“, že trenérem národního mužstva bude on sám. Světe div se! On, předseda fotbalového svazu a trenér v jedné osobě. K sobě si přizval pár přátel a jako poradce doyena Brücknera. Nebylo to tu již jednou (tedy několikrát)? Není to náhodou podobně nekoncepční a amatérské rozhodnutí? Takové rozhodnutí na nichž se zakládal pád vedení předchozího? Opět se do trénovaní pustila partička kamarádů, kteří jen něco zachraňují a snaží se udržovat český fotbal nad tím pověstným zabřednutím do bahna. Mě spíš napadá, zda toto rozhodnutí není jen dalším závažím na poničené torzo českého fotbalu a do toho bahna jej stahuje ještě více.

Nutno ovšem položit otázku, kterou funkci by Hašek měl zastávat spíše? Není tohoto internacionála a uznávaného trenéra pro bafuňářskou práci škoda? Neprofitoval by český fotbal více z osoby Haška coby trenéra národního týmu než z Haška coby předsedy svazu? Nicméně nutno dodat, že některé kombinace jsou v českém fotbale bohužel zapovězené.

Paradoxem je fakt, že kritizované sezení na dvou židlích v podobě Jarolíma bylo veřejností i médii kritizováno a Haškovo sezení na dvou židlích je vnímáno jako jediné možné rozhodnutí. Holt budeme opět ve světě unikátem. Předseda fotbalového svazu trenérem národního týmu.

A jsme tam, kde jsme byli!