Recenze: Vzhůru do oblak

UP, USA, 2009, CSFD

Příběh o zapšklém staříkovi, který si chce splnit svůj životní sen. Ovšem když mu cestu zkříží malý skautík, střelený pes a ještě střelenější pták, máme o zábavu postaráno.

Studio Disney Pixar se opět předvedlo ve výborném světle. Už je to skoro rutinní klišé, ale tvůrci tohoto malého zázraku, jímž Pixar bez pochyby do jisté míry je, nás opět zavedou do úžasného a originálního světa, kde zažijeme strhující dobrodružství. Obecně má však tohle animátorské studio stále těžkou pozici, neboť animovaný film je dnes (po hříchu) stále především vnímán jako určený dětem. Ovšem nápady, příběh, nadhled i vtip, kterými tvůrci hýří jsou tak nadčasové, že zkrátka nadchnou i dospělého diváka a tak je o publikum postaráno. Neskutečnou devízou Pixaru je pak schopnost posouvat hranice. V každém novém filmu nám tvůrci ukazují, že je možné něco udělat lépe, realističtěji, vtipněji, originálněji. A to platí i o UP. Režiséři Pete Docter (Příšerky s.r.o.) a Bob Peterson (UP je jeho prvotina) uchopili látku na výsost šetrně. Přesně tak, aby se zaujala dětského diváka, ale zároveň aby pobavila a oslovila toho dospělého.

Po celou dobu nás budou bavit motivy, které mají myšlenku a které dokáží oslovit široké vrstvy. Podíváme se i do dob dávno minulých, kdy byl náš hrdinný důchodce Carl Fredricksen jinochem, poznáme jeho ženu a dozvíme se, proč se vlastně na výpravu kamsi do amazonie vydává. Hlavním tématem je však sebepoznávání a jakási válka protikladů. Navíc právě protipóly v podobě nadšeného skautíka Russela a morouse Fredricksena vytvářejí výborné humorné situace. Vše je krásně zasazeno do originálně stylizovaného prostředí, které zavdává příčinu k fantazírování diváka. Jak jsem popsal výše – chytne se každý. Nějakou tu tematickou nitku si z filmu vytáhneme všichni a budeme se jí držet napříč filmem. Můžeme se směle vydat za dobrodružstvím, pozorovat vztahy, zkoumat psychické pohnutky hrdinů nebo třeba vzpomenout na plánovaná „dobrodružství“, o která jsme se sami v životě připravili.

Kvalitu filmu tradičně podtrhává skvělý dabing (jak původní, tak český) a hlasy postavám propůjčené jsou jednoduše ztotožnitelné. Hudba Michaela Giacchina umě dokresluje dobrodružné pasáže a film vůbec. Střih a zvuk jsou na úrovni. Nevím co filmu pořádně vytknout, možná snad jen stále trochu dětské vzezření, jednoduší dialogy a občasná klišé, která jsou ale zkrátka součástí americké kultury.

Hodnocení: 95%