Recenze: Normal

Normal, 2009, ČR / Makedonie, ČSFD

Po dlouhé době se český film vytasil se zajímavým příběhem, který chtěl vyjádřit neotřelou formou. Částečně se mu to povedlo.

Normal je film o tématu, které není zrovna výstavním kouskem v historii lidské civilizace. Pojednává o příběhu Petra Kurtena (Milan Kňažko), předválečného Jacka Rozparovače z Düseldorfu. Přičemž se zde prolíná samotné zatčení a soudní proces s dvacet let starými činy Petra Kurtena. Dalšími významnými postavami filmu jsou Kurtenova žena (Dagmar Havlová) a Kurtenův obhájce (Pavel Gajdoš).

Člověk by řekl, že právě obsazení je jedním z největších pozitiv filmu. Nicméně pouze Kňažko by mohl být podroben těm nejpřísnějším měřítkům (i když ta stylizace do Hopkinsova Hanibala je hodně výrazná). U Havlové to bohužel říci nejde. Její unavený a utahaný herecký styl znechutí nejednoho diváka. A Pavel Gajdoš? Ten pouze ukazuje svou líbivou tvářičku, charismatické oči, ale z talentu dává najevo pouze zlomek. Takže na hereckých výkonech bohužel film moc nestojí, spíše s nimi padá.

Když už jsme u negativních stránek filmu, tak tím dalším negativem je určitě scénář. To je jedno velké klišé. Scénář je jednoduchý až dětinský. Prvoplánové fráze spíše vyvolávají úsměv na rtech, než by umocňovaly ponuré okamžiky ze života Kurtena. Osobně však negativa přičítám nezkušené režii, která si nedokáže v podobě Julia Ševčíka poradit se silnými hereckými osobnostmi a zároveň jim vštěpit svůj „pohled na věc“. Souvisí s tím bohužel i scénář, kterého je režisér autorem. Na druhou stranu se jedná o Ševčíkův první vysokorozpočtový počin a můžeme být vlastně i rádi, že nám roste výrazná režisérská osobnost.

K těm pozitivům filmu patří určitě originální kamera Antonia Riestry. Jeho noirové tmavě-modré oko nám zpřístupní nevšední zážitek a společně s výborným střihem dokreslí ponurou a morálně vyčpělou atmosféru předválečného Düseldorfu. V naprostém kontrastu pak Riestra zobrazuje světlé barvy jakéhosi Kurtenova očistce a vidinu vysněného ráje jak si jej představuje obhájce v osobě Pavla Gajdoše.

Zároveň však nutno zmínit vizuální efekty, které právě stvořily dobový Düseldorf a věznici, v níž byl Kurten uvězněn. Součástí toho je i výprava, která velkou část filmu zasadila do jedné horské vesnice kdesi v Makedonii, a to byl, jak se zdá, velmi dobrý nápad. Stejně tak scény v ateliéru na hodnotě neztrácí, protože architekti odvedli výbornou práci, přestože vsadili hlavně na jednoduchost, která má ukazovat chlad a neútulno světnic vězeňských a Düseldorfských.

Kapitolou samotnou je hudba. Jan P. Muchow odvedl úžasnou práci a jeho instrumentální skladby skloubené s občasnou elektronikou dokreslují celkovou atmosféru na výbornou. Myslím, že nebude trvat dlouho a bude se moci podílet na nějaké té hollywoodské práci.

Celkově vzato: můžete se koukat a můžete i poslouchat, ale jen pokud někdo zrovna nemluví.

Hodnocení: 50%