Recenze: Lítám v tom

Up in the Air, USA, 2009, CSFD

Další z nezávislých filmů Jasona Reitmana. I když v podstatě, co je to „ono“ nezávislé? Film je určitě nezávislý pojetím, ale ambice má vysoké. A asi oprávněně, protože byl nominován v několika kategoriích na Oscar. Kolik jich promění se dozvíme za nedlouho. Snímek vycházející z neradostného tématu ekonomické krize, který si z ní ale moc velkou hlavu nedělá.

Vše stojí a padá s charismatickým Clooneym, který svým výkonem pozvedává onen nezávislý projekt. Všichni ostatní Clooneymu nešlapou ani na paty. Nutno říct, že k tomu nemají mnoho prostoru a tak mu alespoň zdatně sekundují. Hlavní hrdina je zaměstnancem firmy, která se zabývá tím, že dává lidem v jiných firmách „padáka“. Příběh není bůhví jak velkolepý, ale je originální a běžnému divákovi blízký. Zkrátka si představte, jak se cítí člověk, který denně cestuje po celých Státech, denně vyhodí několik neznámých lidí a ze dne na den se začne cítit ohrožený mladou generací a pocitem nepotřebnosti.

Jediné co snad může vadit je občasná utahanost a uzívanost filmu a strnulé záběry. Vše ale nahrazují jiskřící dialogy a nápaditý scénář. Režisér si viditelně nenechal Clooneym mluvit do práce a jeho režie je tak zcela jasná a vypadá zkušeně a ukázněně. Žádné velké skopičiny nečekejte.

Pokud jste zrovna přišli o práci, nebo pokud se chcete vysmát ekonomické krizi, tak si určitě nenechte ujít Clooneyho, který v tom lítá až po uši. Nebudete litovat, protože najdete mnoho nadhledu, humoru i reality všedních dní.

Hodnocení: 75%