Jak funguje Obamománie
Tak nás to taky přepadlo… Nový americký prezident Barack Obama pobláznil Spojené státy americké, pobláznil Evropu, pobláznil i naši malou zemi v srdci Evropy, pobláznil svět… To je přesně to, co syn Američanky a Keňana dokáže. Zkrátka, ať už tomuto nejmocnějšímu muži světa věříte či ne, tak je pravděpodobné, že si vás svým charismatem získá. Je to prostě sympaťák a zdá se, že si na nic nehraje. Ano, používá často klišé, ale z jeho úst znějí s chlapeckou odvahou a čistotou.
Víte, myslím si, že on sám dnes ví, že všem svým předvolebním slibům nemůže dostát. A již byl i nucen některé korigovat (např. v otázce stažení amerických jednotek z Íráku), protože poznal, že realita a tíha prezidentského mandátu má zkrátka svá pravidla a není vše tak černobílé, jak se z pozice mimo Bílý dům zdá. Nicméně přesto se zdá být tím čerstvým větrem, který svět v podobě amerického prezidenta potřeboval.
A nám, Čechům zrazeným vlastními Topolánky, Paroubky, Šloufy, Klausy a jinými, se může zdát skoro jako vtip, že k nám Barack, elegán s chlapeckým úsměvem, zavítal. Asi by se tomu takhle brzy nestalo, kdyby nevážil cestu na summit G 20 do Londýna, nebo kdyby ČR nebyla právě předsednickou zemí EU, nebo kdyby do „americké“ Big Three of Democracy nepatřil Václav Havel společně s Mandelou a Gándím. Nicméně souhra náhod a hvězdná konstelace tomu přály a ačkoliv se to vše při naší šaškárně jménem „vládní krize“ zdá až ironické, tak se tu objevil. A jak byli najednou všichni ti velkohubí čecháčci (rozuměj Topolánek, Klaus apod.) maličcí. A to nejen v poměru k výšce ale i v poměru k charismatu a váženosti.
Vzpomínáte na ospalé novoroční projevy našich prezidentů? Pokud ano, tak mi jistě dáte za pravdu, že se s nedělním projevem Obamy nedají srovnávat. Úžasná gestikulace, otevřená gesta, síla hlasu, výslovnost, nenadřazenost, přesto obrovský respekt, v očích nadšení, rošťácký úsměv a jiskra v oku. Ano, opět použil svá klišé, ale dal Čechům svými slovy konečně pocit národní hrdosti a tím si naši malou republiku podmanil.
A kdo dnes přemýšlí nad tím, že těmito krásnými slovy nenahrává jen světovému míru, ale hlavně Americkým zájmům? Kdo si toho vůbec všimnul? Ale vlastně proč taky? Dneska totiž slovu Svět je synonymem spojení „USA a ti druzí“. Jakmile se totiž řeší nějaký větší problém či závažná otázka, tak je to vždy ve vztahu USA a někdo. Navíc ať už je Obama naivní či nikoliv, tak to ten chlap prostě myslí dobře. Každopádně věřím, že tento americký prezident bude hlavně mužem činu, nikoliv jen slov. A možná časem Barack natolik vystřízliví, že už nám svými řešeními nebude tolik sympatický, ale teď…
Faktem je, že jsem při psaní tohoto článku oslepen ostrým světlem, jež na mě Obama vrhá, ale snad mi to odpustíte. God save America, God save Obama!
No a takhle, vážení, funguje Obamománie.
Odkaz na projev Baracka Obamy.